Divadelní Kojetín 2018
Byli jsme přihlášeni na soutěžní divadelní přehlídku studentských amatérských divadel do Hodonína na Mumraj! 2018, která se každoročně koná současně s přehlídkou dospělých amatérských divadel Hobblík. Soutěž se měla konat od 15. – 17. 3., ale protože se na poslední chvíli tři soubory pro nemoc odhlásily, přehlídka byla v úterý 13. 3. zrušena. Vyvstala Nerudovská otázka „Kam s ním?“ – myšleno se souborem. Byli jsme nachystáni vyrazit na dvě noci za hranice valtického katastru a najednou jsme neměli kam.... Hledala jsem na internetu jiné soutěžní přehlídky a nejblíž se vyskytl Kojetín, který probíhal ve dnech 14. -. 18. 3., zavolala jsem tam, zda se jim třeba nestalo to, že by se jim na poslední chvíli nějaký soubor pro nemoc (protože chřipky prý hodně řádí) odhlásil. Paní Svačinová – ředitelka Městského kulturního střediska Kojetín – mi řekla, že přesně tohle řeší a dodala, že pokud chceme hrát, hrajeme v pátek v 16°° a že nás mohou i ubytovat .... v pekle!
Do Kojetína jsme dorazili před polednem. Paní Svačinová nás odvedla do pekla (velká místnost pod pódiem, s kuchyňkou), abychom se ubytovali a já s vytřeštěnýma očima zjistila, že v pekle nejsou okna! Poté jsme si zašli na oběd a mohla začít smršť kulturního prožívání. Vzhledem k tomu, že jsme přijeli den po začátku divadelní přehlídky, přišli jsme o čtyři hrané kusy. Viděli jsme celkem 10 jiných divadelních kusů jako např. Kurkovy Kapky medu, Maryšu bratří Mrštíků (Francek na scéně Maryšu tak zuřivě líbal, že se do něj během představení zamilovalo komplet celé ženské obecenstvo), viděli jsme také profesionální nesoutěžní představení Ženská epopej, což bylo monodrama o životě Alfonse Muchy – neuvěřitelně výborná hra!, v pátek večer hrál DS Václav z Václavova operetu Na tý louce zelený – překrásné kulisy doplnily nádherné zpěvy všech zúčastněných herců a dokonalé, většině obecenstvu známé, písničky. Sobotní ráno odstartoval DS Kroměříž s francouzskou hudební fraškou Utíkej, Nituško, což byla skvělá komedie plná překrásných zpěvů. Tovačovské divadlo nám odpoledne odehrálo Svobodovu komedii Srnky, v podvečer jsme pak měli možnost zhlédnout Helmichovo Nahé Slovácko, slováckou adaptaci slavné hry Do naha!, večerní představení brněnského ASpolu byla komedie Marie Doležalové Kafe a čurpauza. Nedělní představení divadla Brod César a Drana a na závěr nás potěšily kojetínské děti svým představením O lakomé Bárce.
Naše divadelní představení probíhalo v pátek v 16°°. Herci vyburcovaní úžasnými hereckými výkony svých konkurentů do představení dali celé své srdce. A odměnou jim byl nejen bouřlivý potlesk, ale také slova odborné poroty v rámci diskuse s lektorským sborem, která proběhla bezprostředně po představení. Jeden z porotců Vladimír „Altán“ Mátl řekl: „Čišela z vás čistá radost a veselost. Díky za fajn představení. A za obrovskou dávku radosti s nadějí! To, že se od vás ještě něčeho skvělého dočkáme, je naprosto jasné!“ (V sobotu za mnou přišla starší paní a ptala se, jestli paní učitelka učí na naší škole. Usmála jsem se zeširoka a řekla, že „paní učitelka“ je studentka prvního ročníku, je jí patnáct let a že ta učitelka tady jsem já. Paní vytřeštila oči a řekla, že i ona i manžel jsou bývalí učitelé v důchodu a oba naší Nellči uvěřili, že je učitelka. To opravdu potěšilo ☺ ).
Pak už následovalo slavnostní vyhlášení výsledků a ukončení 26. ročníku Divadelního Kojetína, kde náš soubor získal Čestné uznání Jana Amose Komenského za praktickou ukázku „školy hrou“ v inscenaci Poslední hodina. Všichni herci se tetelili blahem. Soubor tímto získal nejen spoustu zážitků, ale měl také příležitost utužit vztahy, navázat nové (tři ze čtyř dní tam s námi pobýval DS Bedřicha Kaněry z Břeclavi ☺ ) a natěšit se na nastudování dalšího divadelního kusu ☺. Ve zpravodaji, který na přehlídce vycházel každý den, jsme se na závěr dočetli, že v rámci diváckého hlasování jsme se ze všech 14 souborů umístili na třetím místě ☺.
PhDr. Petra Manišová
Takhle nás přivítali ☺ (v krojích s chlebem, solí a některé i slivovičkou ☺ )
Naši inscenaci představili následující písní ☺
KDO MÁ SPLÍN A PRANIC SE MU NEDAŘÍ, URČITĚ HO TEĎ POTĚŠÍ VINAŘI,
Z VALTIC PARTA ZNÁMÁ, ZE SOUBORU MÁŇA DNESKA TO TU ROZZÁŘÍ.
PŘENESEM SE DO POSLEDNÍ HODINY, KDE ŽÁCI MŮŽOU DĚLAT JEŠTĚ KONINY,
K TOMU PÍSNĚ ZNÁMÉ, JISTĚ UHLIDÁME Z NAŠÍ ČESKÉ KOTLINY.
VZDĚLÁNÍ, TO Z NÁS KAŽDÉMU PROSPĚJE,
MATURITOU ŽE PRÝ ČLOVĚK DOSPĚJE,
POTOM SE OHÁNÍ, UPLATNĚNÍ ZHÁNÍ, NA ÚŘADĚ PRÁCE JE.
Závěrečné foto „pozůstalých“ s porotou a paní ředitelkou Hanou Svačinovou ☺
Exkurze do brněnského pivovaru Starobrno
Dne 21.3. 2018 jsme navštívili v rámci cvičení z předmětu Zpracování ovoce a zeleniny Pivovar Starobrno, který stojí na Starém Brně již 140 let. Dozvěděli jsme se, že je to jeden z nejmodernějších pivovarů, který ale zachovává tradiční výrobní postupy, jež jsou doplněné inovacemi a moderními technologiemi. Tento pivovar je součástí nizozemské pivovarské společnosti Heineken vlastnící přes 100 dalších pivovarů po celém světě (např. Zlatý Bažant – Slovensko a jiné). Ve starobrněnském pivovaru se vaří pivo od roku 1325. Právo vařit pivo udělil Brnu král Václav I. roku 1243. Díky stálému zájmu konzumentů o piva vařená v pivovaru na Mendlově náměstí dle tradičních receptur z vybraných odrůd českého chmele a moravského ječného sladu, se v pivovaru Starobrno ročně vyrábí více než milion hektolitrů piva. Díky použití unikátního mikrofiltru nepocházejí starobrněnská piva od března 2012 procesem pasterizace. Pivo tak neutrpí teplotní šok a zůstává čerstvé, přirozené a se správným řízem. V roce 2008 uvedli do provozu novou modernizovanou varnu, díky které mají pod skvělou kontrolou vaření piva. Starobrno má v portfoliu tradiční výčepní piva (Tradiční, Černé, Řezák), ležák, pivní speciál Baron Trenck, nefiltrovanou kvasnicovou dvanáctku a sezónní speciality Zelené pivo a Modrou Kometu. Velké oblibě se mezi spotřebiteli těší jedenáctistupňové Médium. Piva z portfolia starobrněnského pivovaru se pravidelně umisťují na předních příčkách v degustačních soutěžích doma i v zahraničí. Pivo tvoří z 90 % voda z Březové nad Svitavou. Základem každého piva je ječmenný slad. Používají slad ječmenný z oblasti Hané, které jsou na celém světě považovány za ty nejšpičkovější. V tomto pivovaru používají výhradně český a moravský chmel. Jde o ty nejvyhlášenější odrůdy na světě (např. Žatecký poloraný červeňák , Sládek).
Přesnou charakteristiku kvasnic si každý pivovar střeží jako oko v hlavě. Prohlídku nám dělal bývalý sládek. Mimo budovu v areálu pivovaru jsme se museli zdržovat v rozmezí modrých čar na zemi, kvůli bezpečnosti. Navštívili jsme nejprve varnu, kde nám průvodce vyprávěl například o tom, jaké suroviny používají. Z ochozu jsme si poté prohlédli nafukovací linku, dále linku na plnění a balení PET lahví. Závěrem naší prohlídky byla budova s ústím cylindrokonických tanků ke kvašení piva. Byla zde i možnost zakoupení degustace piv, o které ale bohužel nic nevíme, protože jsme ji my osobně nenavštívili.
Holomáčová, Pryglová, Nápravová, Kadlecová 3.A
