SVISV

Suha dvou pánů

Goldoniho Sluha z Vinařské školy

I kdybyste zrovna nebyli největšími milovníky divadelních představení, tak nenavštívení divadelní hry - komedie od Carla Goldoniho Sluha dvou pánů v podání studentů z valtické Vinařské školy by se mohlo stát promeškáním zážitku na celý život. Jistě nebudu toho názoru sám, když napíši, že tohle ochotnické představení bylo velice vydařené, skvělé a domů jste mohli odcházet s širokým úsměvem na tváři. Krásnými prostorami valtického zámeckého divadla panovala až rodinná atmosféra, kdy publikum poznávalo své známé, kamarády, rodinné příslušníky na parketách jeviště v úchvatných kostýmech a s úctyhodnými hereckými výkony, kterými se nám kamarádům v běžném životě ještě nepochlubili. A tak jsme mohli při skvělém kulturním zážitku sedět s ústy dokořán a údiv prokládat hlasitým smíchem, který občas nešel slyšet jen z hlediště či lóže ale i ze samotného okna pro nápovědu.

Ondřej Tichý, 4. A

 

Recenze na divadelní představení Sluha dvou pánů v podání studentů SViŠ

Sluha dvou pánů je klasická commedia dell'arte italského Mistra Carla Goldoniho. V této inkarnaci jsem ji měl možnost vidět hned dvakrát a nutno dodat poprvé naživo. Kdybych před samotnou hrou neznal scénář, netušil bych, co se v ní děje. Ale u situačních komedií jako je tato, nevychází humor z děje, ale z absurdních situací, o které tu opravdu není nouze. Dovolte mi nejprve shrnout herecké výkony: a tady musím vyseknout první obrovskou poklonu. Byly momenty a nebylo jich zrovna málo, kdy jsem přestával vnímat, že sleduji amatérský soubor neherců na jejich prvním opravdovém představení, a přímo my vyvstávalo srovnání s Donutilovým podáním v Národním divadle. Všichni sedí do svých rolí skvěle a na jejich interakci je radost pohledět. Celá hra však stojí a padá na výkonu samotného sluhy. Ten byl v podání Toma Martince opravdu dobrý. Jediné, co jsem na něm našel špatného, byla místy přílišná improvizace a adresování až přehnaného množství referencí na běžný, současný život. Krásná Clarice v podání Anny Hrodkové byla uštěpačná, hysterická a zkrátka taková, jakou by si ji člověk představoval. Honza Šťastný v roli Dr. Lombardiho chrlil latinské názvy a Ondřej Gottwald jako bankéř Pantalone se spolu neustále hádali a zžěnštělý nápadník Silvio, kterého ztvárnil Václav Adámek, je svými na oko mužnými činy skvěle doplňoval. Když už jsem mluvil o mužnosti, nesmím zapomenut na Annu Holčapkovu v úloze Beatrice Rasponi/Federigo Rasponi , která dokonale snoubila mužnost svého bratra s elegancí a grácií opravdové ženy. Brighella,kterému vdechl život Jakub Kubernát, vypadal jako opravdový hospodský a dokonale jsem mu uvěřil, že je skvělý kuchař a chtěl bych ochutnat některou z jeho pověstných specialit. Nejvíce mě však uchvátil výkon Dominika Janouška v úloze Florinda Aretusiho, jehož charisma a herecký výkon bez problémů předčil jeho alternaci Igora Orozoviče ve variaci Národního divadla.

Abych ale jen nechválil, musím zmínit i několik drobných nedostatků. Začáteční rychlé tempo hry rychle vystřídaly pomlky, které zvlášť ve druhé polovině hry vyústily ve velkou improvizaci a časté využívání nápovědy. Musím však říct, že všechny tyto promlky, herci otočili tak, že se publikum smíchy popadalo za břicha a to je v tomto žánru hlavní. Bylo pár momentů, které vzešly zvlášť z improvizace Tomáše Martince, u kterých jsem lehce skřípal zuby. Zvlášť proto bych souboru napříště doporučil kratší, dynamičtější hru. I přes těchto pár nedostatků to byl na poprvé neskutečný výkon a tady musím vyseknout druhou poklonu, a to režisérce Petře Manišové: sehnat v dnešní době skupinu mladých lidí, kteří jsou ochotní věnovat svůj čas divadelním zkouškám, je opravdové umění. Taky proto se už teď nemůžu dočkat jejich dalšího počinu.

Jan Vintr, 3. A

 

sluha1

sluha2

sluha3

sluha4

sluha5

sluha6